Dali mi dneska, lásko, vybrat,
abych jim prozradil,
co nosím ve své hlavě.
Že prý to vezme rychlý obrat,
když jim to nepovím,
pak řekli usměvavě.
Dali mi dneska, lásko, vybrat,
abych jim vyklopil,
co písní nosím pod čepicí.
A za to, že jsem je chtěl zahrát
a pravdu ukázat,
skončím na šibenici.
A tak se houpu
a slunko zlatě září.
Já se houpu
zvolna nad krajinou.
Už se houpu
a vítr hladí mě ve tváři.
Já se houpu
stále nad hlubinou.
Aspoň mám pěkný výhled po okolí.
Kdo by to řekl,
že smrt nebolí?
Kdo by to řekl,
že smrt nebolí?
Kdo by to řekl,
že smrt nebolí?
Dali mi včera, lásko, příkaz,
abych jim vyprávěl,
co jsem učil děti.
A založili na to výkaz
a prý to se mnou jde
od deseti k pěti.
Prý kdybych se, lásko, držel zpátky,
moh’ jsem si užívat
a mít se jako prase v žitě.
Dali mi hlavu do oprátky
a kat mi pošeptal:
“Hanba konformitě!”
A tak se houpu
a slunko zlatě září.
Já se houpu
zvolna nad krajinou.
Už se houpu
a vítr hladí mě ve tváři.
Já se houpu
stále nad hlubinou.
Aspoň mám pěkný výhled po okolí.
Kdo by to řekl,
že smrt nebolí?
Kdo by to řekl,
že smrt nebolí?
Kdo by to řekl,
že smrt nebolí?
Vezmi si kousek toho provazu
a nos jej uvázaný na zápěstí.
Z ruky mi stáhni snubní prsten,
snad přinese ti štěstí.
A tak se houpu
a slunko zlatě září.
Já se houpu
zvolna nad krajinou.
Už se houpu
a vítr hladí mě ve tváři.
Já se houpu
stále nad hlubinou.
Aspoň mám pěkný výhled po okolí.
Kdo by to řekl,
že smrt nebolí?
Kdo by to řekl,
že smrt nebolí?
Kdo by to řekl,
že smrt nebolí?