Hned jak se načne čistý list
tak voní jarem, po medu.
Léto je těžké po senách
a po mezích.
V září se dotkne první strach,
že krok se chýlí do sedu.
A Štěpán? Je na ledu.
Zde kámen, zimou schoulený,
ti praví, že tu kdosi byl.
Jen malou chvíli tiše stál,
pak odešel.
Snad tady cosi zanechal.
Však jeho knihu dávno skryl
břečťan. A rozrazil.