Ona je rovná, i když nic není,
i když se pláště ve větru mění.
Levá jde kupředu, pravá jde zpět,
stejně jak poprvé tak naposled.
V přátelském smíchu vlk zuby cení,
ve vůni květin je slabý pach tlení,
třeba se Upřímný s Prolhanou žení,
ve vodě paprsek zkřiví se hned.
Ona je rovná.
Zlato se stále nad lásku cení,
bezvěrci kážou o vykoupení,
takto se dokola hýbe náš svět.
Ona je rovná.