Kam kráčíš, mámo?
Teď sám tu stojím.
Tvé kroky chodbou
doznívají dál.
Odcházíš, mámo,
trochu se bojím.
Tabule s křídou …
a kdo vám o ni stál.
Ale čas jako proud
nese nás, musím plout,
snad to zas
půjde snáz.
Kam kráčíš, lásko,
a proč jdeš sama?
Sotva tě vítám
ty se loučíváš.
Odcházíš, lásko,
jsi za horama.
Poslední sbohem, ty
holko marnivá.
Ale čas jako proud
nese nás, musím plout,
snad to zas
půjde snáz.
Kam kráčíš, dcero?
Není to dávno,
co jsem tě chránil
před tmou v náručí.
Odcházíš, dítě,
snad cestou správnou.
Já nemám nárok,
když srdce poručí.
Ale čas jako proud
nese nás, musím plout,
snad to zas
půjde snáz.
Kam jdete, ženy?
Kam odcházíte?
Jaký měl záměr
kdo stvořil tento řád?
Kam jdete, ženy,
když opouštíte?
Bez ohlédnutí
nás necháváte stát.