Jednou takhle z rána
sedí černá vrána
a v zobáku svírá
velký koláč sýra.
Shora na svět shlíží
liška se k ní blíží
vránu nahlas zdraví
a takto k ní praví:
“Hoj, ty krásný ptáčku,
přelibý zpěváčku,
zazpívej mi zase
jemným hebkým hlasem.”
Přemluvit si dala,
vrána zazpívala,
dřív než liška vzala sýr,
hradní stráž ji sťala,
vládce těžko připustí,
aby lůza žrala.