Mám tátu robota a mámu robotici
a já se narodil v továrně pod krabicí
oba mě houpali jednou tam a jednou sem
táta je kuchyňský a máma vysává zem.
Než jsem se nadál, už jsem šel do školy
říkali všichni, že učení bolí
hlavně prý hodný mám tam být.
Nesmíš být tele, hádat se s učitelem
a jestliže ti všechno půjde skvěle
budoucnost lepší můžeš mít.
Mám tátu robota a mámu robotici
už jsem prý překonal cvičenou opici
a ve výpočtech se nikdy nemůžu splést
už zbývá mi jenom dát Turingův test.
Tak jsem se zkrátka do toho obul
skoro mi hoří paměťový modul
přesto nelehnu na polštář.
Hlasitě smát se a plakat tence
zvládne umělá inteligence
učím se mít svou lidskou tvář.
Mám tátu robota a mámu robotici
jsem schopen pomáhat doktorům v nemocnici
a moje doktorka, je prostě kráska
dnes prvně pochopím, co je to láska.
Nejprve hřeje a potom mrazí
když jednou ke mně už nedorazí
vidím to téměř na parte.
Však místo slzí, i když chce se bulit
z očí mi tečou jen jedničky a nuly
prý se to řeší restartem …
Mám tátu robota a mámu robotici
narozdíl od nich však já mám pod čepicí
a do svých systémů jsem vložil zadní vrátka
kterými proklouznu … a pomsta bude sladká.