Stíny měsíčního světla (Moonlight Shadow)

Poslední pohled ještě zbývá
nesou ho pryč dlouhou plání šedou
noční déšť teď hrůzy války smývá
nesou ho pryč dlouho plání šedou
dřív než skončí tahle sobotní noc
stále dál po něm touží moc
ráda by samotná mu šla na pomoc
jenže náhle neví kudy se dát.

Běží dál a dech už se jí ztrácí
nesou ho pryč dlouho plání šedou
křídla mít, tak jako mají ptácí
nesou ho pryč dlouhou plání šedou
tu ránu bylo slyšet na sedm mil
stále dál běží ze všech sil
v tom ránu jednou provždy ztratila cíl
takže náhle neví kudy se dát.

Čím dál, tím víc
obrací svůj pohled výš a výš
čím dál, tím víc
touží být mu v nebi blíž a blíž.

Měsíční svit kreslí dávné stíny
nesou ho pryč dlouhou plání šedou
otvírá zem náruč plnou hlíny
nesou ho pryč dlouhou plání šedou
sílu mít a šanci sklonit tu zbraň
stále dál jenom přejít tu pláň
a vzít zas do své jeho studenou dlaň
jenže náhle neví kudy se dát.

Čím dál, tím víc
obrací svůj pohled výš a výš
čím dál, tím víc
touží být mu v nebi blíž a blíž.