Srdce mám téměř v kalhotách
a zároveň mi v krku buší.
Je to snad touha nebo strach
tak proč mi tedy rudnou uši?
Nevnímám krásu kvetoucích kalin
pokaždé zvedneš mi adrenalin.
Chci se tě stále dotýkat
a všichni už to dávno tuší.
Budeš mi pořád unikat
vždyť stud ti, holka, tolik sluší.
Já chci tě zbavit těsných džín
když ovládá mě dopamin.
Chemie lásky, tělem mi víří
říkají známí, že se mám.
S chemií lásky, jak se s ní smířím
když nejsi k mání a já jsem sám.
Zkouším ti hloupé básně psát
a jsem to já, kdo pak jim věří,
že navždy chci tě milovat,
že budeš se mnou jako v peří.
A nemyslím už na jiné
zaslepen fenylethylaminem.
Chemie lásky, tělem mi víří
říkají známí, že se mám.
S chemií lásky, jak se s ní smířím
když nejsi k mání a já jsem sám.
Jenže ty mi kazíš plány
prý obelhal mě lásky klam.
Pouštím si horkou vodu do vany
a láhev vína otvírám.
Hrajte mi písně z mollových tónin
už opustil mě i serotónin.